V pátek 10. března svět obletěla zpráva o krachu americké Silicon Valley Bank (SVB). Jedná se o největší pád bankovní instituce od krizového roku 2008. Zasáhne tento problém i český trh? A hrozí bankroty velkých bank v USA?
Když vyšlo najevo, že SVB krachuje, řadě finančníků se vybavily vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v roce 2008 – největší krach amerického bankovnictví v historii. Právě tato událost je totiž považována za spouštěč následné finanční krize.
Krach Silicon Valley Bank je považován za druhou největší bankovní krizi v historii Spojených států. Zdá se ale, že tentokrát by to (snad a zatím) nemuselo být tak horké jako v roce 2008. Přesto je krach Silicon Valley Bank pro americkou, a tím pádem i světovou ekonomiku výraznou komplikací.
Silicon Valley Bank se řadí ke středně velkým bankám – dostatečně velkým na to, aby jejich pád dokázal otřást trhem. Problémy SVB nejenže otřásly trhem, ale vyvolaly obavy o stabilitu celosvětového finančního systému.
Aktiva SVB v době krachu činila 209 miliard dolarů, tedy zhruba 4,6 bilionu korun. Přitom ještě v roce 2018 to bylo 50 miliard dolarů. Ptáte se, jak mohla banka s tak velkým majetkem zkrachovat?
.png)
V období po pandemii covidu-19 šlo vše hladce. Úrokové sazby v USA byly nízké a byznys technologických firem fungoval dobře, takže tyto společnosti držely spoustu volné hotovosti. Ukládaly ji mimo jiné na své účty v Silicon Valley Bank.
Aby SVB tyto peníze co nejlépe zhodnotila, rozhodla se je investovat a nakoupila velké množství 10letých vládních dluhopisů, které zpravidla mívají vyšší výnos než dluhopisy krátkodobé. Jenže právě toto rozhodnutí se bance stalo osudným.
To by za normálních okolností nevadilo – banka by mohla počkat, až výnosy dluhopisů opět vzrostou. Jenže zvýšení úrokových sazeb v USA citelně dopadá právě na technologické firmy (tedy klienty SVB), které si z účtů začaly ve velkém vybírat peníze. Tolik peněz, že je Silicon Valley Bank neměla k dispozici.
Vedení banky tak situaci muselo vyřešit prodejem ztrátových státních dluhopisů, aby objem hotovosti navýšilo. A když ani to nestačilo, rozhodlo se i pro prodej vlastních akcií, které však nenašly kupce.
Tyto kroky SVB vyvolaly paniku, která vedla ke klasickému runu na banku. Klienti ztratili důvěru a během jednoho dne se pokusili vybrat tolik peněz, že to Silicon Valley Bank přivedlo k bankrotu.
Po krachu Silicon Valley Bank (a později také další banky Signature Bank) hrozilo, že se bude opakovat scénář z roku 2008. Americká vláda a centrální banka Fed proto okamžitě zatáhly za záchrannou brzdu. Tyto klíčové instituce ujistily trhy, že klienti SVB dostanou své peníze zpět, a to i ti, kteří neměli pojištěné vklady nad 250 000 dolarů.
Centrální banka navíc přišla s pomocí v podobě programu Bank Term Funding Program, z něhož mohou komerční banky v případě finančních problémů čerpat úvěr. Veřejnost uklidnil také americký prezident Joe Biden.
Podle analytiků z Wall Street je nepravděpodobné, že by se do podobné situace jako SVB dostala některá z největších amerických bank.
Přestože se po pádu SVB propadly akcie amerických i evropských bank, díky rychlému zásahu institucí nehrozí opakování roku 2008, alespoň prozatím.
Podle analytiků z Wall Street je nepravděpodobné, že by se do podobné situace jako SVB dostala některá z největších amerických bank. Tyto velké banky totiž podléhají větším regulacím a nevlastní tolik rizikových aktiv. Navíc jsou v dobré finanční kondici.
Krach SVB každopádně má už teď dopad jak na bankovní instituce, tak na důvěru veřejnosti v banky. Američané a americké firmy budou v příštích týdnech a měsících pečlivěji zvažovat, kolik peněz na svých účtech nechají, a část obyvatel své finance přesune do velkých bankovních domů.
Banky v USA pak zůstanou pod drobnohledem úřadů a v budoucnu možná budou muset splnit ještě přísnější podmínky.
.png)
Jakkoli je situace okolo bankovního sektoru ve Spojených státech znepokojivá, české banky a jejich klienti nemusí panikařit.
Pád SVB a zmíněné Signature Bank, ale ani problémy švýcarské banky Credit Suisse na ně nebudou mít přímý vliv.
Je pravda, že také akcie českých bank se po nemilých novinkách z USA propadly. Jak ale potvrzují ekonomové a analytici, aktuálně není důvod se obávat krachu bank v Česku. Stejně tak zůstávají v klidu i další finanční instituce u nás.
České banky jsou na rozdíl od SVB konzervativní – do dluhopisů nebo jiných cenných papírů investují jen malou část volné hotovosti. A většinu peněz půjčují svým prověřeným klientům.
Kromě toho jsou české komerční banky v podobně dobré finanční kondici jako velké bankovní instituce v USA. Mimo jiné i proto, že v posledních měsících částečně profitují z růstu úrokových sazeb.
České banky jsou na rozdíl od SVB konzervativní – do dluhopisů nebo jiných cenných papírů investují jen malou část volné hotovosti.
Běžný český občan tak v současné situaci rozhodně nemusí běžet do banky ve strachu, že by druhý den ráno neměl přístup k penězům.
Situaci teď musí detailně vyhodnocovat hlavně banky a další finanční instituce, ale cenné zkušenosti si z ní mohou odnést i běžní lidé a investoři.
Na krachu Silicon Valley Bank se opět ukázalo, jak důležité je diverzifikovat investiční portfolio a nespoléhat se jen na riziková aktiva, případně na jedno jediné aktivum. V současnosti, kdy centrální banky po celém světě zvyšují úrokové sazby, to platí dvojnásob.
Rizikové investice, například akcie technologických firem nebo kryptoměny, jsou totiž na růst úrokových sazeb citlivé. Portfolio lze vyvážit bezpečnějšími aktivy, třeba nemovitostmi nebo zlatem.
A co americké vládní dluhopisy? Ty jsou za dobrých časů bezpečnou investicí (na to spoléhala SVB). Ale když úrokové sazby rostou, umí v některých případech napáchat trable a nesou s sebou významné riziko.
Když vyšlo najevo, že SVB krachuje, řadě finančníků se vybavily vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v roce 2008 – největší krach amerického bankovnictví v historii. Právě tato událost je totiž považována za spouštěč následné finanční krize.
Krach Silicon Valley Bank je považován za druhou největší bankovní krizi v historii Spojených států. Zdá se ale, že tentokrát by to (snad a zatím) nemuselo být tak horké jako v roce 2008. Přesto je krach Silicon Valley Bank pro americkou, a tím pádem i světovou ekonomiku výraznou komplikací.
Silicon Valley Bank se řadí ke středně velkým bankám – dostatečně velkým na to, aby jejich pád dokázal otřást trhem. Problémy SVB nejenže otřásly trhem, ale vyvolaly obavy o stabilitu celosvětového finančního systému.
Aktiva SVB v době krachu činila 209 miliard dolarů, tedy zhruba 4,6 bilionu korun. Přitom ještě v roce 2018 to bylo 50 miliard dolarů. Ptáte se, jak mohla banka s tak velkým majetkem zkrachovat?
V období po pandemii covidu-19 šlo vše hladce. Úrokové sazby v USA byly nízké a byznys technologických firem fungoval dobře, takže tyto společnosti držely spoustu volné hotovosti. Ukládaly ji mimo jiné na své účty v Silicon Valley Bank.
Aby SVB tyto peníze co nejlépe zhodnotila, rozhodla se je investovat a nakoupila velké množství 10letých vládních dluhopisů, které zpravidla mívají vyšší výnos než dluhopisy krátkodobé. Jenže právě toto rozhodnutí se bance stalo osudným.
To by za normálních okolností nevadilo – banka by mohla počkat, až výnosy dluhopisů opět vzrostou. Jenže zvýšení úrokových sazeb v USA citelně dopadá právě na technologické firmy (tedy klienty SVB), které si z účtů začaly ve velkém vybírat peníze. Tolik peněz, že je Silicon Valley Bank neměla k dispozici.
Vedení banky tak situaci muselo vyřešit prodejem ztrátových státních dluhopisů, aby objem hotovosti navýšilo. A když ani to nestačilo, rozhodlo se i pro prodej vlastních akcií, které však nenašly kupce.
Tyto kroky SVB vyvolaly paniku, která vedla ke klasickému runu na banku. Klienti ztratili důvěru a během jednoho dne se pokusili vybrat tolik peněz, že to Silicon Valley Bank přivedlo k bankrotu.
Po krachu Silicon Valley Bank (a později také další banky Signature Bank) hrozilo, že se bude opakovat scénář z roku 2008. Americká vláda a centrální banka Fed proto okamžitě zatáhly za záchrannou brzdu. Tyto klíčové instituce ujistily trhy, že klienti SVB dostanou své peníze zpět, a to i ti, kteří neměli pojištěné vklady nad 250 000 dolarů.
Centrální banka navíc přišla s pomocí v podobě programu Bank Term Funding Program, z něhož mohou komerční banky v případě finančních problémů čerpat úvěr. Veřejnost uklidnil také americký prezident Joe Biden.
Podle analytiků z Wall Street je nepravděpodobné, že by se do podobné situace jako SVB dostala některá z největších amerických bank.
Přestože se po pádu SVB propadly akcie amerických i evropských bank, díky rychlému zásahu institucí nehrozí opakování roku 2008, alespoň prozatím.
Podle analytiků z Wall Street je nepravděpodobné, že by se do podobné situace jako SVB dostala některá z největších amerických bank. Tyto velké banky totiž podléhají větším regulacím a nevlastní tolik rizikových aktiv. Navíc jsou v dobré finanční kondici.
Krach SVB každopádně má už teď dopad jak na bankovní instituce, tak na důvěru veřejnosti v banky. Američané a americké firmy budou v příštích týdnech a měsících pečlivěji zvažovat, kolik peněz na svých účtech nechají, a část obyvatel své finance přesune do velkých bankovních domů.
Banky v USA pak zůstanou pod drobnohledem úřadů a v budoucnu možná budou muset splnit ještě přísnější podmínky.
Jakkoli je situace okolo bankovního sektoru ve Spojených státech znepokojivá, české banky a jejich klienti nemusí panikařit.
Pád SVB a zmíněné Signature Bank, ale ani problémy švýcarské banky Credit Suisse na ně nebudou mít přímý vliv.
Je pravda, že také akcie českých bank se po nemilých novinkách z USA propadly. Jak ale potvrzují ekonomové a analytici, aktuálně není důvod se obávat krachu bank v Česku. Stejně tak zůstávají v klidu i další finanční instituce u nás.
České banky jsou na rozdíl od SVB konzervativní – do dluhopisů nebo jiných cenných papírů investují jen malou část volné hotovosti. A většinu peněz půjčují svým prověřeným klientům.
Kromě toho jsou české komerční banky v podobně dobré finanční kondici jako velké bankovní instituce v USA. Mimo jiné i proto, že v posledních měsících částečně profitují z růstu úrokových sazeb.
České banky jsou na rozdíl od SVB konzervativní – do dluhopisů nebo jiných cenných papírů investují jen malou část volné hotovosti.
Běžný český občan tak v současné situaci rozhodně nemusí běžet do banky ve strachu, že by druhý den ráno neměl přístup k penězům.
Situaci teď musí detailně vyhodnocovat hlavně banky a další finanční instituce, ale cenné zkušenosti si z ní mohou odnést i běžní lidé a investoři.
Na krachu Silicon Valley Bank se opět ukázalo, jak důležité je diverzifikovat investiční portfolio a nespoléhat se jen na riziková aktiva, případně na jedno jediné aktivum. V současnosti, kdy centrální banky po celém světě zvyšují úrokové sazby, to platí dvojnásob.
Rizikové investice, například akcie technologických firem nebo kryptoměny, jsou totiž na růst úrokových sazeb citlivé. Portfolio lze vyvážit bezpečnějšími aktivy, třeba nemovitostmi nebo zlatem.
A co americké vládní dluhopisy? Ty jsou za dobrých časů bezpečnou investicí (na to spoléhala SVB). Ale když úrokové sazby rostou, umí v některých případech napáchat trable a nesou s sebou významné riziko.
.png)
