V životě většiny lidí přijdou situace, kdy se hodí dostatečný finanční polštář. Přečtěte si, proč by ho měl mít připravený úplně každý a jak velká rezerva je pro běžného člověka ideální.
(Tento článek NENÍ finančním poradenstvím).
Investování je v životě důležité, ale stejně tak by investoři i běžní lidé měli dbát na dostatečnou finanční rezervu pro případ, že vše nepůjde přesně tak, jak plánovali.
Ani sebelepší plánování osobních financí se neobejde bez rezervy. Jeden totiž nikdy neví, kdy dostane nečekanou výpověď v práci, porouchá se mu auto nebo bude muset dětem zaplatit zdravotní péči. Tyto životní situace jsou už samy o sobě náročné, a pokud v nich člověku ještě chybí peníze, může se dostat do vážných komplikací.
Finanční polštář pro případ krátkodobých komplikací by si tedy měli tvořit všichni dospělí lidé, bez ohledu na to, jestli jsou zaměstnaní, podnikají nebo kolik jim je let.
Nejde totiž jen o potřebu mít v případě potíží k dispozici hotovost. Rezerva funguje také jako prevence a ochrana před nevýhodnými půjčkami peněz. Během bouřlivých časů se lidé díky ní nemusí zadlužovat a riskovat tak, že se dostanou do ještě větších finančních potíží.
Ani sebelepší plánování osobních financí se neobejde bez rezervy.
Klíčová otázka tedy zní: kolik peněz si na horší čas odložit? Jak už to tak u financí bývá, na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vždy záleží na výši a stabilitě příjmů, závazcích (hypotéka a jiné dluhy), výši pravidelných výdajů či na tom, jestli člověk dlouhodobě chodí do zaměstnání se stabilní mzdou, nebo podniká – rezerva podnikatelů by vždy měla být podstatně vyšší.
Obecně se však doporučuje disponovat částkou, která kompletně pokryje nezbytné výdaje na 3–6 měsíců. Každý je má samozřejmě jinak vysoké, a tak pro znázornění použijeme jednoduchý modelový příklad.
Nejdůležitější je na nic nečekat a začít si odkládat peníze na horší časy hned, jak to jde a dlouhodobě. Čím rychleji se podaří rezervu nastřádat, tím lépe – klesá tak riziko, že rezerva bude v případě potřeby nedostatečná.
Pokud to situace dovoluje, měl by si běžný člověk měsíčně do rezervy odložit 7-10 % z výplaty, nebo z jiných příjmů. Ale tak jako při investování je klíčová hlavně pravidelnost. Proto dává smysl šetřit měsíčně i menší částku, ale stejně vysokou a s železnou pravidelností.
Méně pak může spořit ten, kdo už nějakou rezervu má a potřebuje ji zvýšit, aby měl bokem peníze na doporučovaných 3–6 měsíců.
Šetření na horší časy každopádně není jen o odkládání příjmů, ale také o částečném snížení výdajů. Podaří-li se každý měsíc ušetřit pár stokorun za sedánky v kavárně, nákup zbytných věcí a podobně, už za půl roku může být rozdíl v celkových úsporách obrovský.
Řadě lidí při vytváření finančního polštáře také pomáhá zapisovat si zbytné i nezbytné výdaje a sledovat, jestli se jim daří do rezervy odkládat víc peněz než dříve.
Kromě pravidelného spoření hraje roli i místo uložení finančního polštáře. Nutnou krátkodobou rezervu – tedy částku odpovídající výdajům na dobu 3–6 měsíců – je ideální umístit na spořící účet v bance. Díky tomu ji lze použít kdykoliv a okamžitě, navíc spořící účty tyto peníze aspoň částečně úročí. Jedná se o lepší řešení, než celou rezervu nechávat na běžném účtu, kde finance kompletně požírá inflace.
Spořící účty by ale měly sloužit opravdu jen pro základní rezervu. Jakékoliv nevyužité peníze nad její rámec dává smysl investovat.
Jakékoliv nevyužité peníze nad rámec finančního polštáře dává smysl investovat.
Nechat na spořícím účtu dlouhodobě ležet statisíce až miliony korun není dobrý nápad. I když je tento způsob uložení peněz prakticky bezrizikový, přináší jen minimální zhodnocení, které nepokryje ani inflaci.
Ideální je přebytečné finance investovat, například do aktiv s fixním výnosem, které nabízí také Investown. Ty mají vždy předem stanovený úrok (jejich výnos je stabilní), jsou méně rizikové a hodí se do portfolia i investorům preferujícím nižší riziko. Alternativou mohou být akcie a ETF (vysoké riziko), drahé kovy nebo fyzické nemovitosti.
Investown neposkytuje finanční a investiční poradenství. Jedná se o naučný článek se základními informacemi o finanční rezervě. Pro konkrétní rady doporučujeme využít služeb finančního, nebo investičního poradce.
(Tento článek NENÍ finančním poradenstvím).
Investování je v životě důležité, ale stejně tak by investoři i běžní lidé měli dbát na dostatečnou finanční rezervu pro případ, že vše nepůjde přesně tak, jak plánovali.
Ani sebelepší plánování osobních financí se neobejde bez rezervy. Jeden totiž nikdy neví, kdy dostane nečekanou výpověď v práci, porouchá se mu auto nebo bude muset dětem zaplatit zdravotní péči. Tyto životní situace jsou už samy o sobě náročné, a pokud v nich člověku ještě chybí peníze, může se dostat do vážných komplikací.
Finanční polštář pro případ krátkodobých komplikací by si tedy měli tvořit všichni dospělí lidé, bez ohledu na to, jestli jsou zaměstnaní, podnikají nebo kolik jim je let.
Nejde totiž jen o potřebu mít v případě potíží k dispozici hotovost. Rezerva funguje také jako prevence a ochrana před nevýhodnými půjčkami peněz. Během bouřlivých časů se lidé díky ní nemusí zadlužovat a riskovat tak, že se dostanou do ještě větších finančních potíží.
Ani sebelepší plánování osobních financí se neobejde bez rezervy.
Klíčová otázka tedy zní: kolik peněz si na horší čas odložit? Jak už to tak u financí bývá, na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vždy záleží na výši a stabilitě příjmů, závazcích (hypotéka a jiné dluhy), výši pravidelných výdajů či na tom, jestli člověk dlouhodobě chodí do zaměstnání se stabilní mzdou, nebo podniká – rezerva podnikatelů by vždy měla být podstatně vyšší.
Obecně se však doporučuje disponovat částkou, která kompletně pokryje nezbytné výdaje na 3–6 měsíců. Každý je má samozřejmě jinak vysoké, a tak pro znázornění použijeme jednoduchý modelový příklad.
Nejdůležitější je na nic nečekat a začít si odkládat peníze na horší časy hned, jak to jde a dlouhodobě. Čím rychleji se podaří rezervu nastřádat, tím lépe – klesá tak riziko, že rezerva bude v případě potřeby nedostatečná.
Pokud to situace dovoluje, měl by si běžný člověk měsíčně do rezervy odložit 7-10 % z výplaty, nebo z jiných příjmů. Ale tak jako při investování je klíčová hlavně pravidelnost. Proto dává smysl šetřit měsíčně i menší částku, ale stejně vysokou a s železnou pravidelností.
Méně pak může spořit ten, kdo už nějakou rezervu má a potřebuje ji zvýšit, aby měl bokem peníze na doporučovaných 3–6 měsíců.
Šetření na horší časy každopádně není jen o odkládání příjmů, ale také o částečném snížení výdajů. Podaří-li se každý měsíc ušetřit pár stokorun za sedánky v kavárně, nákup zbytných věcí a podobně, už za půl roku může být rozdíl v celkových úsporách obrovský.
Řadě lidí při vytváření finančního polštáře také pomáhá zapisovat si zbytné i nezbytné výdaje a sledovat, jestli se jim daří do rezervy odkládat víc peněz než dříve.
Kromě pravidelného spoření hraje roli i místo uložení finančního polštáře. Nutnou krátkodobou rezervu – tedy částku odpovídající výdajům na dobu 3–6 měsíců – je ideální umístit na spořící účet v bance. Díky tomu ji lze použít kdykoliv a okamžitě, navíc spořící účty tyto peníze aspoň částečně úročí. Jedná se o lepší řešení, než celou rezervu nechávat na běžném účtu, kde finance kompletně požírá inflace.
Spořící účty by ale měly sloužit opravdu jen pro základní rezervu. Jakékoliv nevyužité peníze nad její rámec dává smysl investovat.
Jakékoliv nevyužité peníze nad rámec finančního polštáře dává smysl investovat.
Nechat na spořícím účtu dlouhodobě ležet statisíce až miliony korun není dobrý nápad. I když je tento způsob uložení peněz prakticky bezrizikový, přináší jen minimální zhodnocení, které nepokryje ani inflaci.
Ideální je přebytečné finance investovat, například do aktiv s fixním výnosem, které nabízí také Investown. Ty mají vždy předem stanovený úrok (jejich výnos je stabilní), jsou méně rizikové a hodí se do portfolia i investorům preferujícím nižší riziko. Alternativou mohou být akcie a ETF (vysoké riziko), drahé kovy nebo fyzické nemovitosti.
Investown neposkytuje finanční a investiční poradenství. Jedná se o naučný článek se základními informacemi o finanční rezervě. Pro konkrétní rady doporučujeme využít služeb finančního, nebo investičního poradce.
.png)
