„Mám všechny peníze na spořáku. Tam jsou v bezpečí, a dokonce se mi trochu zhodnocují,“ říkávají často Češi. Ale opravdu je to takhle jednoduché? A pokud nechávat úspory na spořicím účtu v bance, kolik jich tam odložit? I na to vám odpovíme.
(Tento článek NENÍ finančním poradenstvím)
O spořicích účtech je nejvíc slyšet v dobách vysoké inflace, kdy Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby. Přesně to se dělo v předchozích dvou letech, a tak dnes běžní lidé mohou své peníze na „spořácích“ zhodnocovat v průměru o 5–6 % ročně.
Takový úrok je vzhledem k nízkému riziku (vklady na spořicí účty bývají obecně považovány za téměř bezrizikové) slušný. Jak se ale dočtete dále v článku, výši výnosů je potřeba zasadit do kontextu.
V záplavě marketingových sdělení často zapadá to hlavní: proč vlastně spořicí účty existují a k čemu mají sloužit?
Základní myšlenka je, že by si na ně lidé měli odkládat peníze, které zrovna nepotřebují, ale které zároveň mohou kdykoliv okamžitě využít na větší plánované i neplánované výdaje. Odtud také pochází označení „spořicí účet“ – je určený ke spoření finančních prostředků.
Spořicí účty mají oproti běžným výhodu, že je banky úročí. Když necháte finance ležet na běžném účtu, nedostanete ani halíř navíc. Pokud je naopak uložíte na „spořák“, bude vám pravidelně chodit výnos dle smluvených podmínek. Úrok je v tomto případě odměnou za to, že v bance peníze necháváte uložené.
Když necháte finance ležet na běžném účtu, nedostanete ani halíř navíc. Pokud je naopak uložíte na „spořák“, bude vám pravidelně chodit výnos.
Pro většinu populace rozhodně dává smysl mít úspory na spořicím účtu. Záleží ale na tom, jakou částku si na něj člověk uloží. Protože spoření není investování.
30 tisíc, 50 tisíc, nebo 100 tisíc? Neexistuje jedno doporučení určující, kolik peněz si odložit na spořicí účet. Obecně je vhodné na něm mít obnos, který pokryje nezbytné výdaje na 3–6 měsíců. Jde o jakousi pojistku pro případ výpadků příjmů, nečekaných výdajů a podobně.
Finance nad rámec rezervy většinou dává smysl investovat. Samozřejmě jen v případě, když víte, že je v dohledné době nebudete potřebovat. Proč? Protože i když v roce 2023 spořicí účty přinášely výrazně vyšší zhodnocení než v předchozí dekádě, výnosy ani zdaleka nepokryly inflaci.
Zatímco ještě před 4 lety dosahovaly úroky na spořicích účtech maximálně 1,7 %, během roku 2023 běžně atakovaly hranici 6 %. Česká národní banka (ČNB) totiž kvůli vysoké inflaci v uplynulých letech zvedla základní úrokovou sazbu až na 7 %, což běžným bankám umožnilo výrazně zvýšit úroky na spořících účtech a předhánět se s konkurencí, kdo klientům nabídne víc.
Už tento rok však banky budou úroky na spořicích účtech snižovat, protože ČNB v prosinci 2023 základní úrokovou sazbu poprvé po dlouhé době snížila a naznačila, že bude po malých krůčcích klesat i nadále.
Dobrá zpráva je, že bude klesat inflace. Společně s ní půjdou dolů i úroky na účtech v bankách.
Lidé se naštěstí nemusí spoléhat jen na aktuální výši bankovních úroků, ale mohou se před inflací chránit pravidelným investováním. Rozdíl mezi spořením v bance a investováním po stejně dlouhou dobu přitom může být obrovský. Pěkně to ilustrují příklady níže.
Kdybyste si 10 let pravidelně každý měsíc odkládali 1000 Kč na spořicí účet s úrokovou sazbou 5 %, na konci tohoto období budete mít naspořeno 155 929 Kč.
Pokud byste však 10 let pravidelně každý měsíc investovali 1000 Kč do příležitostí s fixním úrokem 10 % (toto zhodnocení přibližně odpovídá výnosům investorů na Investownu), na konci tohoto období byste měli 206 552 Kč. Investovaná částka i investiční horizont zůstává stejný, ale zisk se liší o desítky tisíc korun.
Ano, na spořicím účtu by měl každý mít – pokud je to jen trochu možné – odloženou finanční rezervu na náhlé výdaje nebo na horší časy. Zbytek peněz je ale lepší investovat, samozřejmě s maximálním důrazem na diverzifikaci.
Existují samozřejmě výjimky. Mít na spořicím účtu statisíce, nebo dokonce miliony korun je rozumné třeba v případě očekávaných velkých výdajů (např. hypotéka).
Investown neposkytuje investiční poradenství. Jedná se o naučný článek se základními informacemi o spořicích účtech. Pro konkrétní rady doporučujeme využít služeb investičního poradce.
(Tento článek NENÍ finančním poradenstvím)
O spořicích účtech je nejvíc slyšet v dobách vysoké inflace, kdy Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby. Přesně to se dělo v předchozích dvou letech, a tak dnes běžní lidé mohou své peníze na „spořácích“ zhodnocovat v průměru o 5–6 % ročně.
Takový úrok je vzhledem k nízkému riziku (vklady na spořicí účty bývají obecně považovány za téměř bezrizikové) slušný. Jak se ale dočtete dále v článku, výši výnosů je potřeba zasadit do kontextu.
V záplavě marketingových sdělení často zapadá to hlavní: proč vlastně spořicí účty existují a k čemu mají sloužit?
Základní myšlenka je, že by si na ně lidé měli odkládat peníze, které zrovna nepotřebují, ale které zároveň mohou kdykoliv okamžitě využít na větší plánované i neplánované výdaje. Odtud také pochází označení „spořicí účet“ – je určený ke spoření finančních prostředků.
Spořicí účty mají oproti běžným výhodu, že je banky úročí. Když necháte finance ležet na běžném účtu, nedostanete ani halíř navíc. Pokud je naopak uložíte na „spořák“, bude vám pravidelně chodit výnos dle smluvených podmínek. Úrok je v tomto případě odměnou za to, že v bance peníze necháváte uložené.
Když necháte finance ležet na běžném účtu, nedostanete ani halíř navíc. Pokud je naopak uložíte na „spořák“, bude vám pravidelně chodit výnos.
Pro většinu populace rozhodně dává smysl mít úspory na spořicím účtu. Záleží ale na tom, jakou částku si na něj člověk uloží. Protože spoření není investování.
30 tisíc, 50 tisíc, nebo 100 tisíc? Neexistuje jedno doporučení určující, kolik peněz si odložit na spořicí účet. Obecně je vhodné na něm mít obnos, který pokryje nezbytné výdaje na 3–6 měsíců. Jde o jakousi pojistku pro případ výpadků příjmů, nečekaných výdajů a podobně.
Finance nad rámec rezervy většinou dává smysl investovat. Samozřejmě jen v případě, když víte, že je v dohledné době nebudete potřebovat. Proč? Protože i když v roce 2023 spořicí účty přinášely výrazně vyšší zhodnocení než v předchozí dekádě, výnosy ani zdaleka nepokryly inflaci.
Zatímco ještě před 4 lety dosahovaly úroky na spořicích účtech maximálně 1,7 %, během roku 2023 běžně atakovaly hranici 6 %. Česká národní banka (ČNB) totiž kvůli vysoké inflaci v uplynulých letech zvedla základní úrokovou sazbu až na 7 %, což běžným bankám umožnilo výrazně zvýšit úroky na spořících účtech a předhánět se s konkurencí, kdo klientům nabídne víc.
Už tento rok však banky budou úroky na spořicích účtech snižovat, protože ČNB v prosinci 2023 základní úrokovou sazbu poprvé po dlouhé době snížila a naznačila, že bude po malých krůčcích klesat i nadále.
Dobrá zpráva je, že bude klesat inflace. Společně s ní půjdou dolů i úroky na účtech v bankách.
Lidé se naštěstí nemusí spoléhat jen na aktuální výši bankovních úroků, ale mohou se před inflací chránit pravidelným investováním. Rozdíl mezi spořením v bance a investováním po stejně dlouhou dobu přitom může být obrovský. Pěkně to ilustrují příklady níže.
Kdybyste si 10 let pravidelně každý měsíc odkládali 1000 Kč na spořicí účet s úrokovou sazbou 5 %, na konci tohoto období budete mít naspořeno 155 929 Kč.
Pokud byste však 10 let pravidelně každý měsíc investovali 1000 Kč do příležitostí s fixním úrokem 10 % (toto zhodnocení přibližně odpovídá výnosům investorů na Investownu), na konci tohoto období byste měli 206 552 Kč. Investovaná částka i investiční horizont zůstává stejný, ale zisk se liší o desítky tisíc korun.
Ano, na spořicím účtu by měl každý mít – pokud je to jen trochu možné – odloženou finanční rezervu na náhlé výdaje nebo na horší časy. Zbytek peněz je ale lepší investovat, samozřejmě s maximálním důrazem na diverzifikaci.
Existují samozřejmě výjimky. Mít na spořicím účtu statisíce, nebo dokonce miliony korun je rozumné třeba v případě očekávaných velkých výdajů (např. hypotéka).
Investown neposkytuje investiční poradenství. Jedná se o naučný článek se základními informacemi o spořicích účtech. Pro konkrétní rady doporučujeme využít služeb investičního poradce.